Odpady z elektráren a spalovacích zařízení vznikají při výrobě energie spalováním uhlí, biomasy či odpadu. Patří sem popílky, škváry, strusky a kaly z čištění spalin. Některé z nich lze využít ve stavebnictví či při výrobě cementu, jiné jsou nebezpečné a vyžadují speciální nakládání. Správné zařazení a evidence jsou klíčové pro jejich bezpečné a ekologické zpracování.
Kód materiálu dle Katalogu odpadů
10 01 01 – Škvára, struska a kotelní prach (kromě uvedeného pod 10 01 04)
Hrubé zbytky po spalování uhlí nebo biomasy. Po rozboru mohou být využity jako příměs do stavebních směsí nebo pro rekultivace.
10 01 02 – Popílek ze spalování uhlí
Jemný prachový produkt, běžně využívaný jako surovina při výrobě cementu, betonu a popílkových směsí.
10 01 03 – Popílek ze spalování rašeliny a neošetřeného dřeva
Biogenní materiál s nízkým obsahem těžkých kovů – možno využít v zemědělství (vápnění půdy) nebo při výrobě hnojiv.
10 01 04* – Popílek a kotelní prach ze spalování ropných produktů
Obsahuje síru a kovy – musí být likvidován jako nebezpečný odpad, obvykle spalováním v cementárnách.
10 01 05 – Pevné reakční produkty na bázi vápníku z odsířování spalin
Sádrovcové materiály vhodné k dalšímu využití (např. výroba sádrokartonu).
10 01 07 – Reakční produkty z odsíření spalin na bázi vápníku ve formě kalů
Kaly z odsíření, které je možné po odvodnění a stabilizaci využít nebo uložit na řízené skládky.
10 01 09* – Kyselina sírová
Nebezpečný odpad ze zařízení pro čištění spalin. Vyžaduje neutralizaci a bezpečné zneškodnění.
10 01 13* – Popílek z emulgovaných uhlovodíků použitých způsobem obdobným palivu
Nebezpečný odpad obsahující uhlovodíky – nutná likvidace ve specializovaných spalovnách.
10 01 14* – Škvára, struska a kotelní prach ze spoluspalování odpadu obsahující nebezpečné látky
Odpad z kombinovaného spalování, nutný laboratorní rozbor a bezpečné zneškodnění.
10 01 15 – Škvára, struska a kotelní prach ze spoluspalování odpadu neuvedené pod 10 01 14
Možné využití jako stavební materiál po ověření neškodnosti.
10 01 16* – Popílek ze spoluspalování odpadu obsahující nebezpečné látky
Obsahuje toxické složky – musí být uložen na skládky pro nebezpečný odpad.
10 01 17 – Popílek ze spoluspalování odpadu neuvedený pod 10 01 16
Využitelný popílek s nižším obsahem nebezpečných látek.
10 01 18* – Odpady z čištění odpadních plynů obsahující nebezpečné látky
Filtrační zbytky a sorbenty s těžkými kovy.
10 01 19 – Odpady z čištění odpadních plynů neuvedené pod 10 01 18
Neutrální zbytky filtrů, možné využití po analýze.
10 01 20* – Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látky
Obsahují toxické sloučeniny, musí být předány oprávněné osobě.
10 01 21 – Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod 10 01 20
Stabilizované kaly lze použít pro rekultivace.
10 01 22* – Vodné kaly z čištění kotlů obsahující nebezpečné látky
Obsahují těžké kovy – nutné zpracování podle ADR.
10 01 23 – Vodné kaly z čištění kotlů neuvedené pod 10 01 22
Méně rizikové kaly lze po analýze využít pro technické účely.
10 01 24 – Písky z fluidních loží
Minerální materiál s vysokou reaktivností, možné využití v cementářství.
10 01 25 – Odpady ze skladování a přípravy paliva pro tepelné elektrárny
Obsahují popílek, uhlíkové prachy a vápník – možno využít po úpravě.
10 01 26 – Odpady z čištění chladicí vody
Obsahují minerální usazeniny a biologické zbytky – běžně likvidovány jako ostatní odpad.
10 01 99 – Odpady jinak blíže neurčené
Specifické směsi, které nelze zařadit do předchozích kategorií; nutný rozbor.
Nejste si jistí správným kódem pro odpad z vaší elektrárny nebo kotelny?
Správné zařazení odpadu je klíčové pro bezpečnou likvidaci, snížení nákladů a plnění legislativních požadavků.
Co jsou odpady z elektráren a jiných spalovacích zařízení?
Odpady z elektráren a spalovacích zařízení představují širokou skupinu vedlejších produktů vznikajících při výrobě tepla a elektrické energie spalováním uhlí, biomasy, ropných produktů nebo jiných paliv. Patří sem zejména popílek, škvára, struska, kaly z čištění spalin a reakční produkty z procesů odsíření. Tyto odpady mají různorodé vlastnosti – některé jsou inertní a vhodné k dalšímu využití (například jako příměs do stavebních materiálů nebo při rekultivacích), jiné obsahují nebezpečné látky, jako jsou těžké kovy nebo sírany, a vyžadují speciální nakládání a kontrolované odstranění. Správné zařazení, evidence a volba vhodné technologie zpracování jsou nezbytné nejen pro splnění legislativních povinností, ale také pro minimalizaci dopadů na životní prostředí a pro efektivní využití jejich zbytkového potenciálu.
Původ odpadů z elektráren a spalovacích zařízení:
- Elektrárny na uhlí (popílek a škvára vznikající při spalování hnědého i černého uhlí)
- Teplárny a kogenerační jednotky (odpady z provozu kotlů spalujících uhlí, biomasy či alternativní paliva)
- Spalovny odpadů (popílek a kaly z čištění spalin z komunálního či průmyslového odpadu)
- Biomasové a dřevoplynové stanice (struska a popílek ze spalování dřeva, slupek či pelet)
- Průmyslové provozy s kotli (např. papírny, potravinářské závody – kaly z odsíření a záchytu prachových částic)
- Údržba a čištění zařízení (kaly z filtrů a odlučovačů, odpadní směsi vzniklé při servisu spalinových cest)
- Služby nakládání s odpady (sběr, transport a předúprava popílku i ostatních spalovacích zbytků)
Odpady z elektráren a spalovacích zařízení se považují za odpad ve chvíli, kdy již nelze palivo ani energetický zbytek dále využít bez předepsaného ošetření. Jejich manipulace, evidence a ukládání vyžadují přísné dodržování legislativy a často i povolení příslušného úřadu.
Nevhodné skladování či nevhodná manipulace může vést ke kontaminaci vody a půdy, prašnosti a emisím těžkých kovů.
Složení odpadů z elektráren a jiných spalovacích zařízení (kromě odpadů uvedených v podskupině 19):
- Popílek: jemný prášek bohatý na amorfní křemík (SiO₂), oxidy železa, hliníku a vápníku
- Škvára: hrubší frakce křemičitanů vápenatých, slínku a oxidů kovů, často s vyšším obsahem kovových zrn
- Kaly z odsíření: sádrovec (CaSO₄·2H₂O), sulfáty vápenaté, drobné zbytky reaktivních aditiv
- Kaly z filtrů a odlučovačů: hydroxidy a karbonáty kovů (Fe, Al), chloridy, fluoridy, stopové množství těžkých kovů
- Organické zbytky: stopy olejů, maziv či zbytkových paliv
Zajímavost: Popílek z uhlí obsahuje až 60 % amorfního křemíku, což z něj dělá cennou surovinu pro výrobu geopolymérních materiálů a ekologických cementů.
Doporučení pro odpady z elektráren a jiných spalovacích zařízení (kromě odpadů uvedených v podskupině 19):
Energetické podniky a průmyslové provozy
- Pravidelně provádějte chemickou analýzu popílku, škváry a kalů z čištění spalin, abyste přesně určili jejich složení a rizika.
- Navazujte spolupráci s autorizovanými zpracovateli a betonárnami, které popílek či škváru dokážou využít jako náhradu cementu nebo kameniva.
- Zajistěte, aby veškeré odpady byly řádně roztříděné již u zdroje – oddělte nebezpečné kaly od inertních škvár a popílků.
Obce a města
- Provozujte sběrné dvory, kde budou veřejnosti i malým firmám zpřístupněny kontejnery na jednotlivé frakce spalovacích zbytků.
- V rámci lokálních rekultivačních projektů využívejte inertní škváru a popílek jako podsyp při výstavbě cest nebo při sanacích starých skládek.
- Využijte dotační programy na inovativní využití popílku (geopolymerní beton, náhrada cementu) a na výstavbu moderních zařízení pro jeho úpravu.
Malé servisní a údržbové firmy
- Při servisu kotlů a filtrů zaznamenávejte množství a druh shromážděných kalů.
- Uzavírejte smlouvy s přepravci a sběrnými dvory, které zajistí legální přepravu i likvidaci nebezpečných kódů (např. 10 01 09*, 10 01 20*).
- Školte své zaměstnance v manipulaci s prachovými částicemi a kalovými směsmi, aby nedocházelo k únikům škodlivin do okolí.
Projektanti a stavební firmy
- Při výstavbě nových objektů či infrastrukturních projektů kalkulujte s možností zapracování spalovacích zbytků do betonových směsí či podkladních vrstev.
- V projektové dokumentaci vždy specifikujte dodavatele recyklátu (popílek, strusku) a ověřte si jeho parametrické vlastnosti.
Osoby a malé podnikatele
- Pokud provozujete menší kotelnu či kotel na biomasu, zajistěte pravidelný svoz popílku a škváry k autorizovanému zpracovateli.
- Neuskladňujte spalovací zbytky na volné ploše – mohou znečišťovat půdu i vodní zdroje.
Pamatujte: legislativa (zákon č. 541/2020 Sb.) ukládá provozovatelům spalovacích zařízení povinnost nakládat s odpady dle stanovených kódů, vést o nich evidenci a upřednostňovat materiálové či energetické využití před ukládáním na skládky.
Podmateriály a poddruhy – jak nakládat s odpady z elektráren a spalovacích zařízení?
Popílek, škvára a struska
10 01 01 – Škvára, struska a kotelní prach (kromě 10 01 04)
Hrubší frakce po spalování uhlí – obsahuje silikáty a oxidy kovů.
Využití: podsypy, zásypy, stavební směsi, po rozboru možné materiálové využití.
10 01 02 – Popílek ze spalování uhlí
Jemný prášek bohatý na SiO₂, Al₂O₃ a Fe₂O₃.
Využití: příměs do cementu, betonu, geopolymerů, rekultivace.
10 01 03 – Popílek ze spalování rašeliny a neošetřeného dřeva
Popílek s nízkým obsahem těžkých kovů.
Využití: hnojivo, substrát, plnivo do stavebních směsí.
10 01 04* – Popílek a kotelní prach ze spalování ropných produktů
Může obsahovat těžké kovy, sírany a organické zbytky.
Nakládání: vždy nebezpečný odpad, nutné předání do zařízení s povolením.
10 01 05 – Pevné reakční produkty na bázi vápníku z odsiřování spalin
Suché produkty z odsíření obsahující sádrovec a vápenec.
Využití: výroba sádrokartonu, stabilizační směsi, stavební přísady.
10 01 07 – Reakční produkty z odsiřování spalin na bázi vápníku ve formě kalů
Vlhké směsi s vysokým obsahem CaSO₄.
Nakládání: odvodnění, sušení a využití jako stavební plnivo.
10 01 09* – Kyselina sírová
Vedlejší produkt čištění spalin a údržby zařízení.
Nakládání: neutralizace v chemických čistírnách, ADR přeprava.
10 01 13* – Popílek z emulgovaných uhlovodíků použitých jako palivo
Obsahuje zbytky olejů, PAU a síranů.
Nakládání: nebezpečný odpad, nutná specializovaná spalovna.
10 01 14* – Škvára, struska a kotelní prach ze spoluspalování odpadu obsahující nebezpečné látky
Nakládání: řízené skládky nebezpečných odpadů, evidence a rozbor.
10 01 15 – Škvára, struska a kotelní prach ze spoluspalování odpadu neuvedené pod 10 01 14
Využití: po ověření inertnosti možné využití jako stavební materiál.
10 01 16* – Popílek ze spoluspalování odpadu obsahující nebezpečné látky
Nakládání: zneškodnění v řízených podmínkách, případně stabilizace.
10 01 17 – Popílek ze spoluspalování odpadu neuvedený pod 10 01 16
Využití: jako stavební příměs po laboratorním rozboru.
10 01 18* – Odpady z čištění odpadních plynů obsahující nebezpečné látky
Nakládání: stabilizace a skládkování jako nebezpečný odpad.
10 01 19 – Odpady z čištění odpadních plynů neuvedené pod 10 01 05, 10 01 07 a 10 01 18
Využití: po rozboru možné materiálové využití nebo neutralizace.
10 01 20* – Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látky
Nakládání: separace, odvodnění a odstranění ve schváleném zařízení.
10 01 21 – Jiné kaly z čištění odpadních vod neuvedené pod 10 01 20
Nakládání: možné využití po sušení, jinak likvidace na skládce inertu.
10 01 22* – Vodné kaly z čištění kotlů obsahující nebezpečné látky
Nakládání: ADR přeprava, likvidace v zařízení pro nebezpečné odpady.
10 01 23 – Vodné kaly z čištění kotlů neuvedené pod 10 01 22
Využití: po neutralizaci možné využití v technologických procesech.
10 01 24 – Písky z fluidních loží
Obsahují zbytky síranů a nespálených minerálů.
Využití: po rozboru jako zásyp nebo materiál pro rekultivace.
10 01 25 – Odpady ze skladování a přípravy paliva pro tepelné elektrárny
Nakládání: mechanické vytřídění, recyklace paliva nebo odstranění.
10 01 26 – Odpady z čištění chladicí vody
Nakládání: likvidace v čistírnách odpadních vod, kontrola obsahu solí a kovů.
10 01 99 – Odpady jinak blíže neurčené
Nakládání: vždy provést laboratorní analýzu a stanovit způsob zpracování podle skutečného složení.
Potřebujete pomoci s výběrem správného kódu a technologií zpracování?
Co se vyrábí z odpadů z elektráren a spalovacích zařízení?
Popílek a škvára z elektráren i spaloven představují hodnotný zdroj pro průmysl i stavebnictví. Z těchto materiálů se vyrábí:
- Cement a betonové přísady – popílek částečně nahrazuje portlandský cement, snižuje emise CO₂ při výrobě stavebních materiálů.
- Geopolymérní materiály – ekologické náhrady tradičního cementu, využívané pro speciální betonové konstrukce nebo opravy.
- Stavební bloky a cihly – škvára i popílek slouží jako plnidlo v lehkých tvárnicích a konstrukčních prvcích.
- Zásypové a podsypové směsi – inertní škvára nachází uplatnění pod vozovkami, chodníky či při rekultivacích.
- Keramické a cementobetonové dlaždice – s příměsí strusky se vyrábějí dlažby odolné vůči mrazu a chemikáliím.
- Izolační a filtrační materiály – popílek upravený na pórovitou strukturu slouží k čištění odpadních vod nebo jako tepelná izolace.
Využitím spalovacích zbytků snižujete náklady na primární suroviny, minimalizujete ekologickou stopu a podporujete oběhové hospodářství – kontaktujte nás pro detailní řešení a technologické poradenství!
Přehled hlavních právních předpisů týkajících se odpadů z elektráren a spalovacích zařízení
Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech
- § 3 – Hierarchie nakládání s odpady (preferována recyklace)
- § 4-8 – Definice odpadu, původce, zařazování, nebezpečný odpad a vedlejší produkt
- § 12 – Povinnost předcházet vzniku odpadů
- § 13 – Povinnost předávat odpad pouze oprávněné osobě
- § 15-19 – Povinnosti původce odpadu a oprávněné osoby
- § 28 – Vzorkování a zkoušky odpadu
Vyhláška č. 8/2021 Sb., Katalog odpadů
- § 3 a příloha č.1 – Katalog odpadů
- § 4-7 – Zařazování odpadu podle kategorie
Vyhláška MŽP č. 376/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady
- § 5–8 – Požadavky na skladování, označování a zabezpečení nebezpečných i inertních spalovacích zbytků
- § 9–12 – Podmínky transportu a předání oprávněným zpracovatelům
Vyhláška č. 273/2021 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady
- § 26 – Vedení průběžné evidence
- § 27 – Roční hlášení
- § 39 – Stanovuje pravidla pro balení nebezpečných odpadů, označení (piktogramy)
- § 40 – Ohlašování přepravy nebezpečných odpadů
Integrovaná prevence a omezování znečištění (zákon č. 76/2002 Sb.)
Povinnost provozovatelů velkých spaloven získat povolení k integrované prevenci (IPPC) včetně specifikace nakládání s popílkem a kaly
Dodržováním těchto předpisů nejen splníte zákonné povinnosti, ale také maximalizujete šanci na efektivní recyklaci či energetické využití spalovacích zbytků. Chcete pomoc se správnými postupy a zjištěním kódů?
Kam s popílkem, škvárou a kaly ze spalovacích zařízení?
Sběr a výkup
Spalovací zbytky (popílky 10 01 01, škvára 10 01 04*, kaly 10 01 09*) musí být vždy předány oprávněné osobě a nelze je využívat ve stavebnictví bez předchozího posouzení vlivu na ŽP. Mnohé cementárny a betonárny popílek vykupují pro výrobu cementu, stavebních směsí nebo geopolymerů. Před výkupem:
- Zajistěte homogenní frakci a čistotu materiálu
- Separujte nebezpečné kaly (10 01 09*) od inertních zbytků
Recyklace a materiálové využití
- Popílek se používá jako náhrada portlandského cementu v betonových směsích, výrazně snižuje emise CO₂ a náklady na výrobu.
- Škvára slouží jako inertní plnidlo pro zásypy, podsypy pod silnice či chodníky, případně jako keramické plnivo.
- Reakční kaly z odsíření (10 01 17) jsou vynikající surovinou pro výrobu sádrovcových prefabrikátů a sádrokartonových desek.
Energetické využití
U některých směsí s vyšším obsahem organických zbytků nebo kalů z filtrů může být výhodné zpracování v cementárenských rotačních pecích, kde slouží jako palivo nebo surovina.
Skládkování jako poslední možnost
Skládky doporučujeme využít pouze v případě, že materiál není možné dále ekonomicky ani ekologicky zpracovat. Vždy dbejte na:
- Správné zařazení kódu (vyvarujte se smíšených odpadů s nevyjasněnou kontaminací)
- Vedení evidence a ohlašování dle zákona o odpadech (č. 541/2020 Sb.)
Co musí splnit firmy a provozy
- Určit přesné množství a složení odpadu na základě analýz
- Vést elektronickou evidenci v ISPOP
- Spolupracovat s oprávněnými sběrateli a zpracovateli
Nejčastější chyby a příklady z praxe u popílku, škváry a kalů (10 01)
Popílek a škvára ze spaloven? Odpad, který při nesprávné manipulaci dokáže zruinovat firmu i obec! I zdánlivě „neškodné“ inertní zbytky mohou obsahovat těžké kovy, dioxiny či halogenované sloučeniny a bez řádné analýzy se promění v ekologickou a legislativní noční můru.
Chyba: Žádná chemická analýza popílku
Pokuta za nesprávné zařazení odpadu: 120 000 Kč. Náklady na sanaci kontaminované půdy: 650 000 Kč
Chyba: Skladování na nezpevněné ploše
– Únik prachových částic a kontaminace okolních pozemků
Pokuta ČIŽP za prachové emise: 85 000 Kč. Rekultivace a monitoring 3 vrtů: 420 000 Kč
Chyba: Popílek smíchán se zbytkovými oleji z kotelny
– Bez oddělení „mastného“ zbytku došlo k nefunkčnosti recyklační linky
Náklady na demontáž a čištění linky: 310 000 Kč. Ztráta tržeb za neodebranou frakci: 220 000 Kč
Chyba: Dopravce převzal kaly bez ADR dokumentace
– Zpoždění zakázky kvůli retenci na hranicích
Pokuta za porušení ADR: 75 000 Kč. Ztráta kontraktu na 4 dny: 180 000 Kč
Chyba: Obec přijala směs bez ověření složení
– Objev halogenovaných látek ve škváře při kontrolním odběru
Náklady na opětovné třídění a likvidaci jako nebezpečný odpad: 540 000 Kč. Kompenzace obyvatelům za zdravotní rizika: 150 000 Kč
Kolik můžete ušetřit nebo vydělat správným přístupem?
- Úspora až 1 800 Kč/t popílku při včasné analýze a třídění
- Výkupní cena až 2 200 Kč/t škváry pro stavební použití
- Prevence sankcí – úspora až 400 000 Kč ročně
- Snížení skládkovného o 35 % díky inertnímu ukládání na speciální plochy
- Navýšení výkupní ceny o 25 % u čistých frakcí potvrzených certifikátem
Elektrárna, která zavedla pravidelné chemické rozbory popílku, snížila roční náklady na sanaci: 280 000 Kč
Spalovna, která optimalizovala třídění škváry, zvýšila obrat z výkupu druhotných surovin: 1,35 mil. Kč ročně
Obec, která využívá on-line evidenci a ADR monitoring, eliminovala pokuty a ušetřila: 220 000 Kč ročně
Nečekejte na pokutu – kontaktujte naše specialisty a maximalizujte zisky z popílků a škváry!
Nevíte si rady, co s odpady z elektráren a spaloven? My ano.
Ať už jste provozovatel teplárny, energetická společnost, komunální podnik nebo průmyslový závod – „náš odpad“ (10 01) vzniká při spalování biomasy, uhlí či jiných paliv. A právě správné zařazení, třídění a využití může výrazně snížit náklady i ekologickou zátěž.
EWEXA vám pomůže:
- správně zařadit odpad dle katalogu a legislativy,
- vybrat optimální technologii využití (stabilizace, využití jako alternativní palivo, recyklace popílku),
- zajistit kompletní evidenci, bezpečné skladování a odvoz,
- porovnat nabídky: co nejvýhodnější cenově, technologicky i environmentálně.
Díky propojení s platformou EWEXA získáte přístup k ověřeným partnerům, výkupům, autorizovaným zpracovatelům i odbornému poradenství – vše přehledně, legálně a na míru vašim potřebám.
Stačí 2 minuty na zadání poptávky – o zbytek se postaráme my.
Jak na to s EWEXAem
Zvolte cestu, která vám sedí:
Co konkrétně umíme zajistit:
- odvoz kotelnického popílku, škváry i kalů přímo z vašeho provozu,
- výběr nejvhodnější technologie (stabilizace, kompostování, alternativní palivo),
- doporučení způsobu materiálového využití nebo energetického využití,
- napojení na autorizované osoby a vedení zákonné dokumentace,
- poradenství v oblasti ESG, povinností původce a evidence.
Proč využít EWEXA?
- snadné zadání poptávky během pár minut
- přímé propojení na zpracovatele, dopravce i technologie
- kompletní podpora při klasifikaci, evidenci a dokumentaci
- pomoc s plněním ESG cílů a principů cirkulární ekonomiky
- řešení pro energetické provozy, obce i průmysl
EWEXA – přeměníme váš odpad z elektráren na přidanou hodnotu.
Často kladené otázky (FAQ) k odpadu 10 01 “Odpady z elektráren a jiných spalovacích zařízení”
Kód 10 01 zahrnuje popílky, škváru, strusku, kaly a další pevné zbytky vzniklé při spalování uhlí, biomasy, rašeniny nebo jiných paliv v elektrárnách a teplárnách.
Tyto odpady mohou být buď inertní a využitelné ve stavebnictví, nebo klasifikovány jako nebezpečné (v případech kontaminace těžkými kovy, ropnými produkty nebo toxickými sloučeninami).
Stabilizace a inertizace: V injekčních pilotních projektech slouží popílek jako pojivo při opravách cest či jako stabilizační směs v odvalech.
Výroba stavebních materiálů: Přídavek do betonových směsí nebo výroba lehčených cihel a dlažebních kostek.
Agrární využití: Některé typy popílků se používají jako půdní kondicionéry (nutno ověřit chemické parametry).
Proveďte laboratorní rozbor na obsah těžkých kovů (např. As, Pb, Cd, Hg), pH a rozpustnost škodlivin.
Pokud rozbor prokáže překročení limitů pro nebezpečné vlastnosti odpadu podle vyhlášky č. 8/2021 Sb., musí být popílek zařazen jako nebezpečný odpad a s ním nakládáno podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech.
Skládkování: 800 – 1 200 Kč/t
Stabilizace/inertizace: 1 500 – 2 500 Kč/t
Výkup a využití: V závislosti na kvalitě a čistotě můžete získat až 200 Kč/t za popílek vhodný pro stavební účely.
Zařaďte odpad pod kód 10 01.
Využijte elektronický systém ISPOP (Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností) k vedení záznamů.
Uchovávejte potvrzení od zpracovatele o množství a čistotě odpadu.
Podávejte roční hlášení o nakládání s odpady podle zákona č. 541/2020 Sb.
Oprávněné společnosti s povolením Krajského úřadu k nakládání s odpady.
Recyklační závody specializované na stavební materiály.
Cementárny a slévárny, které popílek využívají jako alternativní surovinu.
Ekologické: Odtok alkalického kalu do vodních toků, prašnost, znečištění půdy.
Právní: Pokuty až do výše 200 000 Kč za nesplnění povinností, případně za porušení ADR při přepravě.
Finanční: Navýšení nákladů na sanace a odstavné doby zařízení.
– určit, zda má odpad nebezpečné vlastnosti (H-kód, hvězdička *), a podle toho stanovit režim ADR,
– použít uzavřené a označené nádoby nebo kontejnery s viditelným kódem odpadu,
– vést přepravní doklady (identifikační list odpadu, váhu, původce, příjemce) a zajistit přepravu oprávněným dopravcem.
Třídění: Odstraňte kovové nečistoty a větší kusy škváry.
Sušení: Nízká vlhkost zvyšuje prodejnost jako alternativní palivo.
Certifikace: Prokázaná kvalita zvyšuje odbyt u cementáren.
Při každé změně paliva (např. přechod z uhlí na biomasu).
Minimálně jednou ročně u stabilních provozů.
Při podezření na kontaminaci chemikáliemi či těžkými kovy.